Anenské údolí a Kaple Sv. Anny. Východně od Skutče pramení nevelký Anenský potok. Není nikterak dlouhý, má o něco málo víc než 2 km. Zato překvapuje srázností svahu a hlavně hloubkou. Ta v některých částech přesahuje i 40 metrů. Pokud se zamyslíme nad tím, že je Anenský potok malý, a přesto jeho proudící voda měla sílu vyhloubit v opuce takové údolí, musíme uznat, že to je gigantické dílo. Tím, jak potok přerušil na bocích údolí souvrství opuky, otevřel cestu spodní vodě, pohybující se v hornině, a ta vytvořila několik pramenů.
K malebné krajině Anenského údolí se váže následující pověst: V době veliké neúrody a hladu chudá chalupnice Marta z blízkého Štěpánova, která neměla už ani kousek chleba pro své děti, v modlitbách procházela celý les a v místech, kde dnes stojí kaple, celá zoufalá padla do trávy a vzývala o pomoc Pannu Marii. Panna Maria se jí ukázala a řekla: "Neplač a jdi domů! Doma najdeš jídla dost. A budeš-li vzývat mou matku, svatou Annu, postarám se i nadále, aby ti nic nechybělo". Pověst o tom se brzy roznesla po okolí a lidé sem přicházeli se svými prosbami k panně Marii i svaté Anně, po okolních stromech rozvěšovali obrázky obou světic. (které jsou zde do dnešních dnů). Do údolí se vydal i zchromlý Benjamin, aby se ke sv. Anně obrátil s prosbou o pomoc. Sundal si boty a své nemocné nohy ponořil do studánky, která na místě zjevení vyvěrala ze země. A jen si nohy omočil, již mohl uzdraven odejít bez berlí domů. Tak se prý stalo, že voda začala být považována za zázračnou. S tím se ztotožnila i církev. Vodě i místu v okolí pramene přidala na známosti skutečnost, že v letech 1831-32 řádila v okolí cholera. Obyvatelé dočasně opouštěli domovy a uchylovali se na místa v přírodě, kde nehrozilo tak velké nebezpečí nákazy. Ještě během roku 1831 byla nad pramenem postavena kaple a zasvěcena Sv. Anně. Vzniklo tak nejen poutní místo, ale i základ budoucích lázní. Kde se vzaly tak rychle peníze na stavbu prostorné kaple, připomíná pamětní deska nad vstupním portálem: "Léta páně 1831 s přičinění dvouch vdov a z nákladu všech dobrodinců vystavěna".
Na delší období až do roku 1882 zřejmě chybí potřebné údaje. Ve zmíněném roce se dovídáme, že v údolí u Skutče se nacházejí lázně sv. Anny (Vila Božena), a že mají silný pramen železité vody. Stojí v nich lázeňský dům se šesti pokoji pro hosty. K dispozici jsou vany na koupele a jednoduché parní lázně. Zázemí hostům tvoří malý hostinec, kaple sv. Anny a dobrá pitná voda. V roce 1890 byla před kapli přistavěna ještě vstupní přesíň. O tom, že lázně prosperovaly, máme doklad ve zprávě z roku 1895. Podle ní má lázeňský dům již 12 pokojů. Také církev zde asi zintenzivnila činnost, neboť se sem pořádají poutě o sv. Anně, o sv. Jáchymu a o sv. Václavu. V roce 1920 se oznamuje, že sv. Anna u Skutče je poutní místo s vanovými a parními lázněmi. Užívá se pramen železito-vápenaté vody. V roce 1925 byla o lázních publikována zřejmě poslední informace. Podle ní mají dům pro hosty a dva prameny - železitý a vápenatý. Pak již zřejmě zájem o ně zeslábl natolik, že ještě před začátkem druhé světové války zanikly. V údolí se rozhostil klid. Rušno tu začalo být až po válce. Vyrostly některé nové budovy, zbudovala se hřiště, zlepšila se dostupnost místa. Dnes sem dojedete i autem. Byla tu rekreační zařízení a školící středisko. Z lázeňského domu se stal penzion, který nyní opět provozuje "lázeňské služby".
